Řešení projektu Fibrechain v ČR bylo velmi úspěšné. Do řešení projektu byly zapojeny dva subjekty jako členové konsorcia (VCSVTT, Strojírna Tyc) a dvě firmy jako mimokonsorciální partneři (Sahos, TGS Nástrojárna). Získané výsledky byly bezprostředně aplikovány v další české firmě vyrábějící letecké dílce. Dosažené výsledky jsou nyní předmětem komercionalizace u všech uvedených partnerů.
Pro VCSVTT byla důležitým efektem především možnost realizovat výzkum a vývoj ve výrobních technologiích pro moderní materiály a vytvořit vlastní know-how v průmyslovém segmentu, ve kterém roste poptávka po zákaznických řešeních pro sériovou výrobu. Současně se tím potvrdila orientace Ústavu výrobních strojů a zařízení ČVUT v Praze na širší spektrum výrobních prostředků potřebných pro realizaci špičkových technologií pro moderní kompozitové materiály. Dalším významným benefitem je vytvoření přímých osobních vazeb na vývojové a vedoucí pracovníky špičkových evropských firem.
Tyto výsledky vznikly v rámci projektu Fibrechain, financovaného ze zdrojů Evropské unie v rámci 7. rámcového programu pro výzkum, technologický vývoj a demonstraci, pod grantem 263385.
Ing. Petr Kolář, Ph.D.
VCSVTT, FS, ČVUT v Praze
P.Kolar@rcmt.cvut.cz
Vyplatí se evropské výzkumné projekty pro české firmy?
Když se řekne „evropský projekt“, tak si v mnoha firmách představí především dotace ze strukturálních fondů EU na nákup zařízení, nemovitostí a služeb. Přestože je v ČR několik firem (především v leteckém průmyslu), které se úspěšně zapojily do řešení projektů v 7. rámcovém programu (a nyní i do Horizontu 2020), jsou evropské výzkumné projekty stále pro většinu firem v ČR exotickou představou. Hlavními faktory, které odrazují firmy, je velký počet partnerů v konsorciu a „administrativní náročnost“.
Jak bylo v článku uvedeno, do projektu Fibrechain se zapojily dvě české firmy vyrábějící obráběcí stroje: Strojírna Tyc jako člen konsorcia a Sahos jako významný mimokonsorciální partner VCSVTT. O zhodnocení přínosů projektu Firbrechain pro firmu jsme požádali technického ředitele firmy Strojírna Tyc Ing. Davida Václava a generálního ředitele firmy Sahos Jiřího Fikotu.
Ing. David Václav
technický ředitel Strojírny Tyc
Jak hodnotíte zapojení firmy do projektu Fibrechain z hlediska praktických přínosů?
Celkový dojem z průběhu a konkrétních výsledků projektu je velmi dobrý. Podařilo se dosáhnout dílčích cílů, a to včetně realizace a testování demonstrátoru. Strojírna Tyc si tedy z projektu odnáší konkrétní výsledky, které by mimo projekt nebyla schopna zainvestovat a k jejichž dosažení nedisponovala potřebným know-how.
Pomohla spolupráce s VCSVTT při řešení tohoto projektu k dosažení vašich konkrétních firemních cílů?
Je potřeba říci, že spolupráce s VCSVTT neprobíhala jen v rámci řešení projektu, ale i při jeho psaní a definici. Během této fáze se podařilo nastavit cíle a dílčí úkoly projektu velmi citlivě, i přes skutečnost, že se jednalo a projekt na tři roky. Během samotného řešení projektu se VCSVTT jakožto leader několika dílčích témat projektu významně zasadilo při vyjednávání našich firemních cílů v rámci konsorcia. Během projektu probíhala velmi dobrá a častá komunikace jak na půdě VCSVTT, tak v rámci naší společnosti. Musím jednoznačně ocenit orientaci na dosažení firemních cílů a do jisté míry až překvapující pochopení interních zájmů.
Jaká byla komunikační a administrativní náročnost ve srovnání s jinými českými dotačními projekty VaV (TIP, Alfa)? Bylo obtížné prosadit své konkrétní zájmy v tak širokém portfoliu firem?
Evropské projekty jsou samozřejmě zatíženy jazykovou bariérou. Je potřeba pomyslet na vybavenost angličtinou zúčastněných techniků, účetních či projektových manažerů. To bych ovšem označil za bariéru jedinou. Komunikace s koordinátorem projektu probíhala opravdu velmi plynule a během projektu bylo reálně možné jej směřovat podle aktuálního vývoje a potřeb. A to i přes vysoký počet spolupracujích podniků a institucí.
Doporučil byste českým strojírenským firmám ucházet se o účast v evropských výzkumných projektech? Jaké vidíte hlavní výhody evropských projektů?
Jednoznačně ano. Vedle přínosu v technické oblasti je zajímavá spolupráce s firmami opravdu z celé Evropy. Během projektových meetingů tak zaměstnanci navštíví sídla svých projektových kolegů, což je ve většině případů velmi inspirativní.
Jiří Fikota
generální ředitel Sahos
Jak hodnotíte konkrétní spolupráci s VCSVTT na projektu Fibrechain? Pomohla k dosažení vašich konkrétních firemních cílů?
Sahos je co do počtu zaměstnanců malou výrobní a engineeringovou společností vyrábějící 5osá obráběcí centra vlastní konstrukce. Nicméně svými ekonomickými parametry (více než 180 mil. CZK výkonů při celkovém počtu 30 zaměstnanců) je souměřitelná s vysokým evropským standardem a je schopna kontinuálně navyšovat své obraty při vysokém podílu exportního prodeje.
To neznamená, že by nebyla zranitelná, zejména proto, že počty jejích techniků a konstruktérů jsou omezeny. Připočteme-li k tomu fakt českého konstruktérského „zápecnictví“, mnohdy nevůle, omezené schopnosti hledat nové informace a tvůrčí impulzy, pak je jasné, že by tento typ firem brzy „vyhořel“, popř. se dostal na svou limitu v úrovni prodeje oscilující mezi 50–80 mil. korun ročně a smetla by jej další vlna hospodářské recese. Nezbývá tedy nic jiného než hledat nové impulsy, katalyzátory tvůrčích procesů ve firmě a jejím technickém rozvoji.
Z těchto důvodů postupnými kroky přešla spolupráce s ČVUT během uplynulých dvou let od prvotního oťukávání se až do dnešní fáze aktivní spolupráce, kdy se obě strany naučily komunikovat bez předsudků a vzájemně si naslouchat. Mnohdy věkem juniorní inženýři tak jsou těmi, kdo v bezmála mentorské pozici vedou naše konstruktéry a techniky. Nicméně díky pravidelné součinnosti s výrobní praxí si zachovávají schopnost empatie, vnímání rutinních potřeb firmy a koneckonců i schopnost komunikace srozumitelným jazykem.
Impulz ke spoluúčasti na projektu Fibrechain přišel v době, kdy byla společnost Sahos na rozcestí v dalším směřování technického rozvoje a inovativních programů. Jedním ze směrů byla i varianta možnosti využití stávající, popř. inovované konstrukce portálových obráběcích center jako nosiče jiných technologií. Vzhledem k oborovému zaměření a dlouhodobému „pošilhávání“ do oblasti zpracování kompozitních materiálů byla pozitivní reakce na nabídku na spoluúčast v projektu ve spolupráci s ČVUT více než jasná.
V současné době je ukončena oficiální část evropského projektu 7RP „FibreChain“, tj. kdy bylo prokázáno, že lze integrovat kladecí hlavu na pětiosé obráběcí centrum. To je spolu s marketingovým posouzením možné praktické využitelnosti i důvodem pokračování na tomto projektu, tentokrát už pouze v režii společnosti a za spolupráce s partnery z ČVUT.
Z výše uvedeného je jasné, že v této chvíli nelze vyčíslit bezprostřední finanční efekt. Tím by mělo být až dokončení dalších kroků vývoje spojených se zvládnutím polohování v šesti osách, vývojem NC kódu pro danou kinematiku stroje a absorbováním dalších technologických informací o podmínkách této technologie a její využitelnosti pro praxi v leteckém průmyslu, dopravní technice a energetice.
www.fibrechain.eu