MM: Patří podle vás nástrojárny mezi oblasti, které byly dopadem anticovidových opatření na český průmysl postiženy nejvíce, nebo mezi ty, jichž se krize zatím fatálně nedotkla?
Doc. Klička: Nejistota a zhoršení obchodní situace v oboru výroby nástrojů byly avizovány již v roce 2019 a následná vládní opatření celkové dopady na jednotlivé výrobce dále různým způsobem prohloubila.
V rámci strojírenství jsou nástrojárny specifické v tom, že jsou podle své velikosti a komplexnosti služeb nejen výrobci nástrojů a forem, ale převážně i dodavateli dílů pro sériovou výrobu, případně vlastních výrobků, podsestav nebo i větších celků pro finální výrobce, zejména v automobilovém průmyslu.
Větší nástrojárny mají jak vyšší míru odolnosti po stránce obchodní, tak schopnost vlastními silami na události operativně reagovat. Menší nástrojárny jsou závislé na každém kvalifikovaném zaměstnanci, zvláště bez možnosti úplné zastupitelnosti ve výrobním procesu, a tím pro ně jsou dopady všech vnějších vlivů citelnější. Celkově však lze očekávat, že se nástrojárny s krizovou situací většinou vyrovnají.
MM: Na které další oblasti průmyslu jsou nástrojárny navázány?
Doc. Klička: Je známo, že převládají vazby na automobilový průmysl, který dlouhodobě rostl a současně rostla i poptávka po subdodavatelích. Velké automobilky mají vlastní kapacity nástrojáren, které se specializují jen na strategické druhy produkce. Někteří výrobci nástrojů a forem jsou na tento obor sortimentně navázáni až 90 % svých kapacit. Větším tradičním oborem je také obalová technika a transportní vybavení, přepravky na nápoje, kontejnery a palety. Z celkového ročního objemu výroby nástrojů a forem směřuje polovina produkce do oblasti zpracování plastů a polovina do skupiny zpracování kovů a ostatních materiálů.