Plasty a kompozity s polymerní matricí přinesly revoluci v materiálových přístupech ke konstrukci strojírenských výrobků a zařízení. Nepřetržitě probíhající materiálové inovace v oblasti plastů a kompozitů spoluvytvářejí inovativní řešení ve strojírenství. Reagují na potřeby strojírenského průmyslu a stávají se kontinuálním procesem s jasnou perspektivou do budoucna.
Plasty a kompozity s polymerní matricí naplňují principy inovace a stávají se hnací silou novodobého technického rozvoje. Jedním z prvních, kdo se pojmem inovace zabýval, byl Joseph Alois Schumpeter, rodák z Třeště na Moravě (1883), světově uznávaný politický ekonom působící v Rakousku a USA (zemřel v roce 1950 ve státě Connecticut). Svoje myšlenky shrnul ve svém základním díle The Theory of Economic Development, Harvard University Press 1934. Základní princip inovace podle Schumpetera spočívá v tom, že invence s dobrou myšlenkou ještě nemusejí vést k inovaci, protože nejsou z různých důvodů realizovatelné v praxi. Invence tedy ještě neznamená inovaci. Tuto souvislost si ovšem mnoho lidí neuvědomuje. Za inovaci Schumpeter považoval tyto praktické výsledky výzkumu a vývoje:
- zavedení nového produktu;
- zavedení nového způsobu výroby;
- otevření nového trhu;
- využití nového zdroje (vstupu);
- vytvoření nových marketingových struktur.
V dnešní době je nutno k uvedeným inovačním změnám přičíst například inovaci norem, materiálových databází, softwarů, zkušebních metod a zejména také materiálové výuky. Odlišnost struktury a vlastností plastů a kompozitů s polymerní matricí od kovových materiálů evokuje i inovaci materiálového myšlení. Plasty a kompozity totiž přinášejí množství nových podnětů pro inovace ve strojírenské výrobě, je však zapotřebí je správným způsobem realizovat.