Kromě nízké hustoty jsou plasty nositeli materiálových vlastností, které jsou vysoce přínosné pro vývoj strojírenských výrobků a zařízení. Jsou to například příznivé tribologické vlastnosti, mechanické tlumení, tlumení zvuku. Plasty umožňují zavádět nové materiálové koncepce založené na tvorbě integrovaných modulů, v nichž se kombinují kovové a polymerní materiály. Plasty umožňují větší flexibilitu v navrhování moderních konstrukčních řešení. Slabou stránkou jsou obecně mechanické vlastnosti, avšak potřebných úrovní lze docílit důmyslnými výztužemi. Tento materiálový směr začal rozvíjet W. Brandt Goldsworthy (1915–2003, USA), strojní inženýr a materiálový vizionář. Budoucnost vývoje strojírenských průmyslových odvětví viděl v nových materiálech, jejichž podstatou jsou polymery. Stal se průkopníkem kompozitních materiálů s polymerní matricí a jejich zpracovatelských technologií. Potenciální uplatnění kompozitů spatřoval zejména v automobilovém a leteckém průmyslu, což současný vývoj potvrzuje.
Do 80. let minulého století přicházely postupně na trh polymery, které vzhledem ke svým vlastnostem už mohly být považovány za konstrukční materiály. Byly to především PA (Nylon), POM (Delrin), PC (Makrolon), PET (Rynite) a PPE (Noryl). V dalších letech se prudce rozvíjela materiálová základna plastů vhodných pro konstrukční účely. Patří mezi ně nové typy polyamidů a fluoropolymerů, ultravysokomolekulární polyetylen, polyimidy, polyketony, polysulfony, polyfenylensulfid, kapalně krystalické polymery, polybenzimidazol, elektrovodivé polymery. Sortiment plastů se výrazně rozšiřuje kombinacemi monomerů (kopolymery), polymerů (polymerní směsi a slitiny), aditiv a výztuží. Požadavky na materiálové recyklace jsou hnací silou vývoje biopolymerů a biokompozitů s potenciálním využitím i ve strojírenství – například pro některé díly automobilů. Vedle strojírenských požadavků na fyzikální a mechanické vlastnosti jsou u plastů důležité i reologické vlastnosti tavenin, zejména pro výrobu velmi složitých tvarů, tenkostěnných nebo miniaturních součástí.
Plastové součásti a díly se svými mechanickými vlastnostmi mohou v rámci daného konstrukčního celku vyrovnat ocelím za předpokladu výběru vhodného konstrukčního plastu, optimalizace konstrukčního řešení a vhodných zpracovatelských podmínek. Současná nabídka aditiv, plniv a výztuží nabízí pro části strojů a zařízení nepřeberné množství materiálových variant, jak je zřejmé z plastových databází, jako jsou Campus, IDES Prospector, Solidworks.