Vše začíná u intrik vyvolaných neopodstatněnými nadějemi a končí degradací lidských názorů. Osvědčenými nástroji se stávají ideje slibující blahobyt, majetek či neomezený finanční kapitál. V takovém duchu se koncentrují různé komunity, spolky, sdružení, sekty či politické strany. Na nejvyšších příčkách společenského postavení bývají ideoví vůdci, nositelé rozdílných symbolů moci se svým vlastním hierarchickým uspořádáním, které však není opřeno o využitelné znalosti. Každý by měl pochopit, co je pro jeho život a rodinu to nejlepší. Pochopit, ale na základě čeho? Člověk se po staletí nedokázal vyrovnat s otázkou vzniku světa, obává se o svůj život a bojí se nebezpečí číhajícího na každém kroku. Jeho obavy rostou úměrně s množstvím informací o pohromách, neštěstích, událostech, které člověku berou dech. Bojuje se životem, nabírá odvahu a projevuje svoji iniciativu. Ale pak nastane šok! Něco se stane, něco neskutečně negativního, s čím předtím nepočítal a co ho zaskočilo. Co má ale dělat? Jak má dále žít? A tak se upne k modlitbám, v zoufalství hledá naději. Anebo se věci mohou odvíjet úplně opačným směrem. Spřátelí se s alkoholem, svět je mu lhostejný, kašle na všechno, co mu bylo v životě příjemné. Tehdy by za svoji lásku obětoval i vlastní život. Zapomněl ale, že již není sám sebou, ocitl se na okraji společnosti a sahá po tlumicích prostředcích, které by mu již nepřipomínaly nic z toho, co bývalo běžnou součástí jeho života.