Ve shodě s potřebou pochopení a poznání v současnosti probíhajících a v budoucnosti předpokládaných jevů se nově vynořuje požadavek hlubšího studia globalizačních teorií, včetně vysvětlení podstaty diverzifikace komparativních výhod a jejich významu. Rovněž je třeba nově přehodnotit stávající situaci a dopady globalizace na lidi. Proces globalizace, mohutnost její samé existence a celosvětový průnik týkající se vlastně každého obyvatele planety se vyznačuje především tím, že bezprecedentním způsobem rozšiřuje a prohlubuje společenskou dělbu práce. Vytváří nový, globální systém dělby práce, a zároveň i nový, složitější a náročnější rámec mezinárodní soutěže. Zásadní otázkou je, zda komparativní výhody mají předpoklad dalšího růstu a tomu odpovídající globální institucionální změny. Lze totiž očekávat i jinou alternativu, protože rostou existenční tlaky a názorové rozpory spotřebitelů ve světovém měřítku. Stejně rostoucí nezaměstnanost má globální rozměr, jehož reflexí je nejen pokles koupěschopnosti, ale také nespokojenost lidí a jejich stále razantnější projevy. Dirigismus – ekonomická doktrína, ve které stát hraje v tržní ekonomice silnou direktivní roli – jako důsledek globalizace v každodenním pracovním i soukromém životě, sahá až do samé podstaty života lidí. Způsobuje změny teritoriální integrity, což je v rozporu s tím, že každá země, každé seskupení zemí má své zájmy a rozpracovává vlastní pojetí komparativních a konkurenčních výhod jako základ konkurenceschopnosti v podmínkách globalizace. Ta tak zasahuje do funkcí státu a ovlivňuje jeho institucionální prostředí, které je zásadně odlišné ve srovnání s globálními institucemi.