Porovnání reálných účinností vytápěcích zařízení. (Zdroj: autor článku)
Vhodná paliva
Pro krby a krbová kamna je to především tvrdé listnaté dřevo, které musí být bezpodmínečně dostatečně vyschlé, nebo pilinové brikety a pelety. Jehličnaté dřevo obsahuje pryskyřici, takže při spalování hlučně praská a nepříjemně kouří a zanáší čelní sklo, výměníky a spalinové cesty, a objemově je ho potřeba více (objemově má totiž až o třetinu menší výhřevnost než tvrdé dřevo, na hmotnost, tedy váhu je však výhřevnost všech druhů dřeva prakticky stejná). Pilinové brikety a pelety mají díky slisování vyšší objemovou hmotnost a podstatně nižší vlhkost (i pod 7 %) a tím i o dost vyšší výhřevnost. Pilinové brikety se proto hodí pro ty největší teplovodní či teplovzdušné krby (je ale třeba počítat s jejich roztažením až na dvojnásobek jejich délky) nebo tam, kde není mnoho prostoru pro umístění paliva, pilinové pelety se hodí jen pro peletová kamna a krby (jinde by propadala roštem do popelníku), kde lze využít možnosti automatického přikládání a regulace jejich výkonu.
Nebezpečí provozu krbů
U těch teplovzdušných hrozí jen při jejich dlouhodobém provozování na vyšší než jmenovitý výkon (krby lze totiž díky jejich velké spalovací komoře a většímu přístupu vzduchu výkonově i několikanásobně přetopit) zahořením obložení krbu nebo spalinové cesty. U teplovodních krbů (které musejí být instalovány vždy odbornou topenářskou firmou, protože jde většinou o tlakové zařízení) hrozí přehřátí soustavy, pokud nemají automatickou regulaci výkonu při nahřátí akumulační nádoby, a proto mívají podobně jako kotle tzv. dochlazovací smyčku.
Komínové teplovodní výměníky
Tuto dochlazovací smyčku však zpravidla nemají často po domácku dodatečně instalované různé teplovodní vložky krbů nebo tzv. komínové teplovodní výměníky na teplovzdušné krby, které sice zvyšují jejich účinnost, ale současně mohou být zdrojem jejich exploze a opaření osazenstva celého obývacího pokoje, jak se již mnohokráte stalo. Totiž pokud topí přímo do teplovodní otopné soustavy (regulované navíc termostatickými hlavicemi na radiátorech, které zvláště na jaře či na podzim při potřebě menšího množství tepla uzavřou přívody do radiátorů), nemá teplo z těchto výměníků kam odcházet – a protože se jedná z drtivé většiny o tlakovou soustavu s uzavřenou expanzní nádobou, dochází k jejímu přetlakování a následně přehřátí na 150 °C i více a pak následně k její destrukci, vyražení skla dvířek krbu a k okamžitému odpaření veškeré vody ve formě páry do místnosti, což mívá tragické následky. Proto instalaci těchto teplovodních vložek krbů či komínových výměníků je třeba vždy svěřit autorizované topenářské firmě, která buď namontuje tzv. dochlazovací smyčku, nebo automatickou regulaci krbu či výstražné znamení při nebezpečí přehřátí, případně lze použít beztlakovou soustavu.
Jiným případem však je, pokud jsou tyto komínové teplovodní výměníky používány jako další výměník pro teplovodní krby pro zvýšení jejich účinnosti. Jsou totiž neustále protékány vychlazenou vodou z akumulace a předehřívají vodu do krbu, čímž zvyšují teplotu ohniště a zlepšují emise, takže žádné nebezpečí jejich přehřátí a následné exploze u nich nehrozí.
První část tohoto článku si můžete přečíst na tomto odkaze.
JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura
mechura.p@gmail.com