Protože je tedy riziko vzniku požáru trakční baterie, ať už z vnitřních, anebo vnějších příčin nízké, ale jakmile k němu přece jen dojde, má komplikované a závažné důsledky, měli bychom se v otázkách bezpečnosti baterií podle D. H. Doughty (2012) soustředit především na následující výzvy: za prvé snažit se snižovat odezvu jednotlivých článků na nepříznivé okolnosti, učinit je vůči nim rezistentnějšími, a za druhé předejít tomu, aby se selhání jednoho článku kaskádovitě šířilo na články další. Nejedná se však pouze o výrobu a vývoj baterií, nýbrž je třeba si uvědomit, že kvůli závažným důsledkům požáru trakční baterie představuje elektromobil docela novou bezpečnostní výzvu, na niž neodpovídají pouze nově zaváděné hasičské technologie a postupy, ale i protipožární opatření pro podzemní garáže anebo jejich nákladné stavební úpravy. V případě vozidel na CNG a LPG lze nutnost zajistit jejich bezpečné parkování obejít jednoduše tím, že se jim do prostor podzemní garáže zakáže přístup. Jenže elektromobilům bude muset být podle vznikající legislativy Evropské unie vyhrazeno 10 % veřejných parkovacích míst, což se bude muset zohledňovat jak při stavbě nových budov, tak při přestavbách těch stávajících a v neposlední řadě i při vypracovávání nových protipožárních a legislativních opatření (pro auto.cz, 11. 1. 2020 o tom informuje Stanislav Cihelník; dr. Hrzina o tom promluvil v rozhovoru pro pořad Rozstřel Proč hoří elektromobily?, iDNES.cz, 21. 6. 2020).
Při výrobě a vývoji baterií je tedy třeba z hlediska jejich bezpečnosti dbát o to, aby neměla odezva článků na nepříznivé podmínky podobu spuštění chemické reakce, při které dochází k nekontrolovanému úniku tepla a plynu, a aby se selhání jednoho článku nezačalo kaskádovitě šířit na ostatní články trakční baterie. Autor již zmiňované studie (D. H. Doughty, 2012) poukazuje ovšem ještě na tu obtíž, že provedené pokusy o zvyšování bezpečnosti baterie si vybíraly daň na její energii a že je tudíž třeba odpovědět i na tuto další výzvu, identifikovat okolnosti, za nichž mohou jít požadavky po bezpečnosti a vysoké energii baterií ruku v ruce. Li-Ion baterie sice nabízejí vysokou hustotu energie, nízké samovybíjení anebo absenci paměťového efektu, ale přece jen představují bezpečnostní riziko kvůli hořlavým a těkavým rozpouštědlům užívaným v elektrolytu. Vývoj bezpečných baterií se tedy musí ubírat mimo jiné cestou výzkumu nehořlavých elektrolytů anebo keramických separátorů. Pakliže ovšem mezi bezpečností a výkonem baterie existuje takový nepoměr, je nasnadě i možnost vzdát se nároků na vysoký výkon trakčních baterií, tedy vzdát se nároků na dlouhý, komfortní dojezd elektromobilů.
Pokusili jsme se tedy nastínit některé možné bezpečnostní výzvy, které představuje vzplanutí trakční baterie. Ačkoli jsme si zároveň pověděli, že takovou výzvu nepředstavuje samotné riziko vzniku požáru, je přece jen třeba dodat, že k zahoření elektroinstalace a následnému požáru s možností přenosu na baterii může dojít i kvůli nesprávnému nabíjení, především co se kvality domácích rozvodů, prodlužovaček a zásuvek týká, jak na to upozorňuje dr. Hrzina. A dodává, že právě z důvodu špatného stavu vlastních kabelů by byl pro zákaz jejich užívání na veřejných parkovištích. To už je ovšem jen další doklad toho, jak je otázka bezpečnosti trakčních baterií a potažmo elektromobilů ožehavá a na jaké výzvy budeme muset při postupné elektrifikaci našeho vozového parku odpovídat (zdůrazňujeme, že se tu jedná jen o dílčí problém bezpečnostních rizik trakčních baterií). Nejde jen o výrobu a další vývoj baterií, o vypořádávání se s nepoměrem jejich bezpečnosti a výkonu, ale i o vývoj a zavádění nových hasičských technologií a postupů, o přizpůsobování stavebních předpisů a protipožárních opatření, o nákladné přestavby a změny v legislativě. Nic z toho samozřejmě neslouží jako argument proti postupnému zavádění elektromobility, ale mělo by to v každém případě být zohledňováno při veřejné debatě a respektováno při činění politických rozhodnutí, která mohou být zbrklá jen proto, že fenomén elektromobility nerespektují v jeho komplexnosti a jeho důsledky bezpečnostní, ekonomické, ale i sociální přehlížejí a soustředí se jen na jeho důsledky jako nástroj v boji za klimaticky neutrální budoucnost.
Údaje uvedené v článku byly konzultovány s odbornými garanty seriálu profesorem Janem Mackem a inženýrem Josefem Morkusem z Národního centra kompetence Josefa Božka pro pozemní vozidla. Tento díl byl navíc konzultován také s doktorem Pavlem Hrzinou z katedry elektrotechnologie, FEL ČVUT v Praze.
Mgr. Václav Zajíc, Ph.D.